Taky mam pocit, ze jedinacci jsou o hodne vic dospelejsi a mozna proto i hure navazuji vztahy s vrstevniky. Ja jsem byla jedinacek skoro do osmi, kdyz se pak narodila sestra, byla jsem absolutne nadsena a jsem stastna, ze ji mam.

Na jedinaccich je podle hodne videt, ze maji hodne rodicovske pece a pozornosti. Vnimam to i tady na diskusich. Ja jsem se citila svobodnejsi se sestrou, ze vsechna pozornost a naroky nejsou jen na me. To sourozenectvi a vyrustani s jinymi detmi vnimam jako prirozene a dulezite.
Kdybych mela jedinacka, hodne bych se zamerila na ty socialni dovednosti. Je to hodne dulezite a rekla bych, ze podcenovane. Jedinacek by mel podle me hodne chodit do kolektivu, treba skaut nebo kolektivni sport ... stejne jako deti z vicecetnych rodin by zas podle me mely mit neco ciste sveho.