Prvně jsem chtěla napsat z kokainu, ale to asi leze do peněz

Pro mě je zdrojem vnitřní radosti samota, snění, život v mém vnitřním světě, dialogová forma modlitby, přemýšlení...prostě colkoli uvnitř mé hlavy, ideálně při svižné chůzi, to se mi hezky s myšlenkami pluje.
A vytváření. Čehokoli. Malování, psaní, focení, vaření...cokoli, co vzniká pod rukama a dělá to někomu radost. I věci, které nejsou určené pro někoho konkrétního, v duchu dedikuju někomu, kdo je mi sympatický. I když je třeba i nereálný:)
A spontaneita. Samozřejmě s malými dětmi je to těžší, nejde jednat čistě na vlastní pěst, ale když jsou děti zajištěny a je čas pro mě, tak jsem klasický pábitel a občas i realizuju drobné nestandardnosti (v mezích slušnosti:))