Lenko, při naší početnosti se přikláním k tomu přežití. Protože kdyby nás vybili, tak bychom se tu určitě nebavili česky nebo bychom žili třeba někde v Patagonii, kam nás chtěl Hitler přestěhovat. Proto mám pochopení i pro "smějící se bestie", prostě lidi, co holt svému (ne dobrovolně přijatému) nadřazenému škodí kde můžou.

Bavila jsem se s pánem, který byl v ruském gulagu, odtud si je vyžádala vznikající Svobodova armáda a on prošel celou anabázi od Buzuluku až do Prahy. Nikdo z těch, co sem píšou kdejaké rozumy, si nedovede představit, co ti lidi zažili. Že je třeba při převozu z Buzuluku na frontu vysadili v místě, kde končili koleje a oni šli pěšky 800 kilometrů, aby se na tu frontu vůbec dostali. Auty je převářet nemohli, na to jich bylo moc. Každou noc šli cca 50 km (přesunovali se hlavně v noci) a s plnou polní na zádech. Já bych neušla ani těch 50 km, ani by mi tu plnou polní na záda dávat nemuseli. když přišlli na frontu. chtěli být zařazeni do míst nejtěžších bojů, aby ukázali, že umí bojovat. A víš, co jim na to řekli Rusové? Že nikdo nepotřebuje, aby ukázali hrdinství a padli, že je třeba, aby zůstali živí, protože po válce budou jejich síly potřeba. A že se sice do bojů zapojí, ale ruská strana má příkaz, že zahraniční jednotky MUSÍ PŘEŽÍT, nesmí být pobity v boji.