Přečetla jsem si zábavný článek o muži - samoživitele, který si stěžuje na matku svého syna. Příběh ve zkratce - během krátkého, nevážného vztahu ti dva zplodili dítě. Žena navrhla potrat, muž trval, slovy internetové diskuze “donutil” ženu dítě donosit. Jakými prostředky k tomu lze donutit svobodnou ženu, článek neupřesňuje. Žena od počátku deklaroval, ze o dítě nebude mít zájem. Pak porodila, proběhl soud, muž podle očekávání vyhrál úplné svěření do péče. Žena od té doby syna neviděla, nezajímá se, jak deklarovala, na dítě platí určenou částku, soudní rozhodnutí dodržuje. Dítěti je 18 měsíců, muž se cítí unaven, chtěl by teď, aby se žena zapojila.

Internetový národ je za jedno - co si vybral, to má, nemá právo remcat a požadovat po ženě jakékoliv další zapojení. Mně to ovšem nesedí. Nevim, jak přesně by na to pohlížel česky právní řád, ani jestli matka byla zbavená rodičovských práv, ale pokud ne, ve shodě s ním se domnívám, že matka nepřestává být matkou jen proto, že se rozhodla a snaha muže, aby o dítě pečovala spolu s ním, je legitimní. S tím, ze vás někdo donutí porodit, se ještě odpovědnosti nezbavujete. Byla dospělá a svéprávná.

Navíc mám dojem, že to, co odpustíme ženě, bychom muži nedarováli, kdyby situace proběhla obráceně. Pojďme si filosoficky zadebatovat.