"Nikdy jsem tedy neprovokovala schválně, abych dostala, jak tu někdo (Bouřka?) psaL"
Já bych řekla, že v tom bude jádro věci
většina si tu asi neumí představit dítě, které má radost z toho, že rodiče vytočí, má radost z toho, že dosáhne svého, zajímá ho jen to, že něco chce a prostě to chce a basta
tváří v tvář dennímu kontaktu s takovým dítětem bych chtěla vidět rodiče, který by se udržel celou dobu a zvládal to s grácií - asi každý člověk chce, aby z jeho dítěte vyrostl člověk, který bude schopný soužití s ostatními, a když vidí, že jeho dítě má nakročeno k tomu "jít přes mrtvoly", tak to občas nedá
a ano, asi základní emocí je tady bezmoc (a vědomí, že snad vychovávám asociála či psychopata)