Jo, občas to zkouší. Zatím jsem argumentačně zdatnější, takže to obvykle vyřeším na místě (ale samozřejmě mě to štve).

Kladu dotazy jeden za druhým, žádám vysvětlení, proč mládežnice použila který manipulační faul, jak by se cítila, kdyby takhle někdo jednal s ní, jak si myslí, že jsem se cítila já, jak myslí, že budu reagovat v budoucnu s takovouhle zkušeností, jestli je to to, čeho chtěla dosáhnout, jestli si myslí, že je to v pořádku... Když zdrhne, přestávám poskytovat benefity do vyřešení záležitosti, jedu pouze v základním modu.

Přiznávám, že jsem to odkoukala od Francouzek, které jsou schopné s puberťákem diskutovat třeba 2 hodiny s kadencí kulometu – klidně, na úrovni, čistými prostředky, nakonec dosáhnou svého a ještě drzého puberťáka procesem řečnicky procvičí, vzdělají a zkultivují.