Přesně tohle jsme řešili před rokem. Domácí příprava nám zabrala celé odpoledne po návratu ze školy, většinou tak ty 2 hodiny. Nestíhala ve škole, dodělávky... Už v téhle době jsem byla u školní psycholožky, řešila to s učitelkou... Nedobrali jsme se ničeho, dle p.ucitelky dítě nemá žádný problém, jen máme více trénovat. Škola, do které se dcera šílené těšila, se stala strašákem a zdrojem stresu pro celou rodinu. Pak to pokračovalo častou nemocností, noční kašle, ranní průjmy, bolesti bříška, nevysvětlitelné teploty... Až osvícená nová dětská doktorka řekla psychosomatika. Dítě pomalu na zhroucení. Řešení v běžné státní škole s 25 dětmi ve třídě podle mne není. Skončili jsme v škole alternativní, ale kvůli nemožnému dojíždění dceru máme de facto ve škole domácí. Jako urvaná z toho nejsem, ale druhá varianta je totálně zpruzene a nešťastné dítě, utíkající (podvědomě) do nemoci (a následného bludného kruhu dodělávek), rezignace na kroužky, kamarády a jinou zábavu (veškerý "volný" čas sebere škola, respektive příprava do ní), vyšťavená rodina a pocit, že tenhle systém nás prostě zničí... Možná i v běžných státních školách jsou úžasné učitelky, které to umí s dětmi pomalejšími a komplikovanějšími... U nás (v městě, kam je reálné z naší samoty dojet) nejsou. Práce učitelů si nesmírně vážím, ale tomuhle našemu jednomu konkrétnímu dítěti tenhle systém prostě absolutně nesedl...