Kudla "- nevadilo by mi upozornění na nějaký problém, kterého by si kamarádka všimla, pokud by to bylo řečeno citlivě a měla bych z toho pocit, že je to ve snaze pomoct

- naproti tomu by mi velmi vadilo jakékoli negativní nálepkování (tvoje dítě je takový nebo makový)"

Mě k tomu napadá - co když opakovaně upozorňuješ, nazančuješ citlivě, ale nic se neděje, pořád to dítě ubližuje a matka vždy řekne "to nedělej, jdi vedle" apod. Ale výsledek je nula, děje se to stále dál.

Není pochopitelné, že pak člověku už rupnou nervy a dá to, co si myslí o kamarádčině dítěti, najevo drsně?

Nestalo se mi to, ale když někdy vidím přístup rodičů, třeba jen známých, ne blízkých, tak tuším, že by to tak mohlo dopadnout. Hlavně takoví ti nevychovávači a podporovači svobodného rozvoje osobnosti, kteří jsou rádi, jak je jejich potomek schopen se prosadit.