Magráto, tvoje dcera je normální, akorát nenosí samé jedničky a občas něco zapomene, nezlob se na mě, ale připadá mi, že se s tím trochu pereš, moc ji srovnáváš a řešíš.

Můj syn to také měl, také jsem to řešila, přemýšlím, kolik "slušně vychovaných" chlapečků k nám nesmělo, protiože "šířil zlo"

Když ho srovnám s holčinkami, které ostudu nikdy neudělaly, byl to on, kdo vysbírával šnečky z chodníku po dešti, aby je nikdo nezašlápl, takovej dojemnej byl a ve škole samej průser a samá sofistikovaná vyhlášení o "zlu".

Hele, víš kdy se nám oběma ulevilo? Když jsem ho takového naprosto přijala a začala jsem bránit právo na to, aby byl jaký je, bohužel mi to nějakou dobu trvalo, taky jsem chtěla génia, co chodí do 17 kroužků a od 3 let plynně čte. Jenže on každý takový prostě není. Odpustím si pointu, že po 14 letech dospělého života obstál, není to moje zásluha, jsou to geny nebo osud nebo nevím. Důležité je, že od chvíle, když jsem si konečně přestala všímat, jestli někde nevyčnívá, začalo nám být fajn koulím a poznámkám navzdory. A nikdo si od té doby nedovolil nějakou nevyžádanou úvahu směrem k němu, významně se zlepšila i komunikace se školou.