Po mně se chtělo, abych byla dojnice. Šla na učňák a vystřelila z domů. Tak mi třídní vyplnila přihlášku na gympl a zachránila mě. Z domů jsem odešla v den 18.narozenin a pak nějak přežila. VŠ přišlo až kostrbatěji a jinak.

Dceru nemusím řešit nijak, ta je tak nějak naprosto samostarací. Ale se synem se letos fakt učit musím. On vůbec netušil, co to znamená učit se. Na ZŠ prospal vyučování a stejně věděl vše, co se po něm chtělo. Teď v primě 6G zvládá s průměrem 1,00 akorát matiku, fyziku, chemii a biologii. No a vlastně s angličtinou je na tom taky dobře. Ale kromě toho mají předměty jako zeměpis a základy společenských věd a to jde letos tak nějak mimo něj. Ještě nikdy neměl na vysvědčení ani dvojku, teď to vypadá hned na dvě trojky. Ale tak nějak je mi to fuk. On bere i gympl jako nutné zlo před tím, než bude šťastný na matfyzu, jak sám řekl.