Monty, kategorické NE je třeba u drog, u denního pití alkoholu atd. U toho, co by děti nějak vážně poškodilo, a to klidně i v pubertě. Furt jsou to děti a maj na určitý věci nárok.
Třeba já, moje sestra, moje starší dcera atd. jsme měly samy nějakou "záklopku", že určitý věci zkoušet ani moc nebudeme nebo v normální míře...ale některý děti to mají jinak.
A některý zkoušely, taky už jsem to tu psala.

Další věc je, jestli ty teenageři na NE poslechnou, ale to je věc vzájemného respektu, dobrých vztahů, ty přežijou i "NE", a může to být funkční, aspoň u nás to fungovalo.
Naše mladší dcera věděla a mluvila často i s druhými o tom, že dovolím mnohé, ale nesmí to překročit mez. Tu mez teda znala...a překročit se často snažila , ne že ne.
Vytrénovaly mě, dětičky moje.
A jsou děti přirozeně hodné a snaživé, snažící se vyhovět rodičům, takové jsem byla já, naprosto bezproblémový teenager, s nějakou vlastní vnitřní "morálkou", ta mě hlídala sama, ale já jsem takhle udělaná, nebude to úplně zásluha výchovy, myslím. I když já to měla i tak, že jsem nechtěla zklamat mamku...což bylo taky blbý vnitřní vedení.