Letos mě přípravy stály dost úsilí, protože jsem byla nemocná a opravdu to bylo náročný.Jinak Štědrý večer se vydařil, to zase ano. Ale užila jsem si až ten klid po večeři a nadílení dárků, až jsem sebou konečně mohla praštit k pohádce, jinak jsem dost času strávila v kuchyni. Druhý den se to celé potento, protože přítelovi zavolal bratr, že mají tátu v nemocnici ve vážném stavu...Tak jsme tam hned jeli a od té doby tam přítel jezdí denně a je samozřejmě z toho špatný. Synátor se nudí, povaluje se s tabletem a telefonem, dcera se taky nudí, té chybí stacionář a její řád (ale je jinak hodná, mohlo by bejt hůře, suma sumárum nejlepší dárek byl, že mi řekli ve stacionáři, že už může chodit třikrát týdně od ledna, že se uvolnilo místo :D tak přemýšlím jak konstruktivně naložím s tím časem navíc.Včera jsem sama s dětma jela k rodičům, což je 80 km, tak jsem ráda, že bylo dobré počasí, že jsou zdraví, že jsme cestu zvládli a nic se nám nestalo, přece jen, na silnicích umírá tolik lidí...Tak nějak vše beru s pokorou, vím , že vždy může být hůře.