"mně někdo vtloukat, že úplně nejdůležitější ze všeho je být na ŠD slušně oblečen, jinak se stane něco hroznýho tak možná ve svým vlastním domově (kterej si zařídím, co nejdřív to bude možný) zavedu tradici, že se na ŠD večeří v pyžamech, a budu se kochat tím, že se nestalo VUBEC NIC."

Kudlo, to je přesné.
Přesně popsaný princip.
Po odchodu z domova jsem některé věci s gustem dělala naopak, než jak jsem byla nucená doma u rodičů, prostě jen pro ten pocit, že MŮŽU.
Časem se to srovnalo, ale potřebovala jsem si vykompenzovat to, co mě prudilo.