Ropucho, Monty, úplně souhlasím. Má zkušenost je z těch negativních - moje máma všechno v průběhu mé puberty pojímala jako boj o moc, abych jí náhodou "nepřerostla přes hlavu", tzn. každou malichernost. O to víc jsem měla potřebu revoltovat, i když v reálu žádný velký rebel nejsem. Když se na to zpětně dívám, tak někdy formálně vyhrála ona a já jsem si pak myslela něco o ..., někdy já. Nicméně z dlouhodobého hlediska u mě ztratila kredit a přestala jsem na ni dát. Protože hrotila kraviny, které nedávaly smysl. Mám ji moc ráda, teď spolu vycházíme, ale nikdy bych se s ní o ničem neradila, jedu si prostě svůj život.