Kdysi jsem dostala od tchýňky knížku o úklidu! Autorka tam popisovala, jak si žena ušetří čas, když dělá věci tak nějak mimochodem - když si umyje zuby, rovnou vezme kartáčkem umyvadlo, ví, že půjde přes předsíň do kuchyně, vezme tedy v té koupelně švédskou utěrku a cestou přeleští zrcadlo v předsíni a tak. Zkrátka se autorka rozepisovala o organizaci úklidu stylem "uklízím vlastně furt, ale tvářím se, že ne, že to dělám jen tak"-

Neměla jsem srdce říct jí, že to a) někdy dělám, když mám chuť, b) můj primární problém rozhodně není neschopnost zorganizovat úklid, ale lenost c) že se mi zatínají pěstičky při čtení, jak toto všechno má dělat žena (patrně aby pak nemusela obtěžovat muže s požadavkem o "pomoc")