Taodvedle, právě to se mnou není vůbec těžké, já zase radši beru ten hrnek a tu čokoládu, já na ty hadříky a šminky fakt moc nejsem, ani manžel, oblečení řešíme spíš jenom když už je to nutné...každého tohle prostě nebaví...já vždycky říkám, že jsem hrozně ráda, že mám syna, protože zajímat se o ty šatičky, botičky, sponečky a kdoví co ještě, by pro mě bylo asi utrpení - mě jsou bližší džíny, tričko, pohodlné boty do terénu a ty synovy vlaky