Tak rozbory básní z 18. století asi v životě moc nevyužije, a na takovým Puchmajerovi nebo Hněvkovským by si myslím vylámal zuby i průměrnej Čech, jinak s češtinou nijak nezápasící:

„Že teď to množství panen (mnozý hádají)
A jich čepce strašlivé a divné kroje
Dobrého nic nevyznamenávají,
Než zas nejspíš nové ženské boje:
Nebojte se, že by zas vedly rvačky,
Leda mezy sebou omuže,
A to sotva, jdeť to okůže!
Radši lícý naně stroj a hračky.
Kdo zvás znáte ty, co leží v zrcadle,
Ty, co místo zbraně mají jehly, krajky,
Nahých mečů snésti nemohou ni v divadle."