Kudlo, možná máš pravdu, díky.
Asi fakt přechyluju - myslela jsem, že nějak přetransformují svůj vztah k synovi a bratrovi na vztah k vnučce a neteři. Je jediné pouto s ním, jediné hmatatelné, co po něm zbylo... O sobě nemluvím, opakuju.
Byl to zřejmě mylný úsudek, je fakt, že z nás dvou ony dvě nic nemají - když budu uvažovat jen pragmaticky a v rámci linie jejich uvažování. Ani jedna jim v bytě nic neopravíme atd... Takže jejich vztah k mému muži (byl-li vůbec nějaký) zmizel s jeho odchodem. Je to tak...