Docela mě tvůj příspěvek dostal. Syn má benigní rolandickou epi od pěti let a hádej kdy to začalo? Po neštovicích (brzy po nich ještě střevní chřipka a pak už epi záchvat...)! Nejdřív měl Ospolot a po něm byl naprosto spící dítě bez života, byla jsem s ním v dětské ozdravovně a chtělo se mě nad ním plakat. Oproti ostatním vrstevníkům vůbec nestíhal, nevzládal..Po několika měsících léčby mu léky změnila mudr za Convulex. I přesto prostě měl mezi 5. a 6. rokem záchvaty pořád. Tak třikrát měsíčně. Vždy v první fázi spánku, večer krátce po usnutí, nejdéle do hodiny :( Při přechodu z jedněch léků na druhé i dva záchvaty za noc :( tenkrát jsem byla zoufalá, myslela jsem že to nikdy nepřejde, synovo chování se změnilo při convulexu na hyperaktivní a dost se mu měnily nálady...Nakonec ale nastalo období klidu a vydrželo dva roky, na MRI nic zásadního nebylo, tak po dvou letech mudr léky opatrně vysadila....No půl roku byl bez léků. Chování ve škole a nálady lepší. Ale pak co? Záchvat jako hrom. Takže dostal Keppru. Tu bere stále. Nyní chodí do šesté třídy. Chodí do dyslektické třídy, (začal tam chodit od třetí třídy) . Dala jsem ho právě na školu, kde tato možnost je, je to přímo v místě našeho bydliště a očekávala jsem potíže , takže jsem byla ráda, že ta možnost tu byla. Potřebuje malý kolektiv, hůře se soustředí, má výkvyvy ve výkonu, zvlášt v matice...to je jeho problémový předmět. Má pomalé tempo. Chodíme do PPP. Má úzkostnější povahu. Je ale dost inteligentní , takže až do páté třídy prospíval s vyznamenáním. Je to ale dost o tom, věnovat se mu (ted už tolik ne, je to puberták a chce být samostatný, ale první roky hodně práce s úkoly a učením). Přeji ti hodně trpělivosti a věř že bude lépe. Jo - ad psaní, píše psacím hrozně :D a skoro ho nepoužívá, sešity si vede tiskacím a taky v té dys třídě mají dost vlepených pracovních listů, kde jenom doplňují slova a tak si vedou sešity a z toho se učí :) . Takže co bych ti ještě napsala? Doporučuji malý kolektiv, časem asi PPP ale to se řešívá tak v druhé třídě, teď je dost brzy. Hodně trpělivost při léčbě epi i při učení. Nyní je syn v pubertě a je bez záchvatů rok a půl a léky zatím bere, mudr ještě vyčkává. Prý věří tomu, že se epiny zbaví :) My řešívali dost potíže s labilitou, výbušností, prostě chováním a rok jsme i chodili na pravidelné sezení k psycholožce. Ale teď z něj mám celkem radost. šestá třída je těžká a dal to na jednu trojku a jinak jedničky a dvojky a snaží se samostatně připravovat, pomáhám jen když si řekne, když něco nechápe - často mat a fyz. Chování je lepší. Nemoc ho neomezuje, sportuje, děla parkour v kroužku a moc ho to baví. Jen v TV má omezené vytrvalostní běhy a šplh. Jinak i chodil na plavčo , ale já musela jako dozor chodit taky, pí uč to nechtěla mít na zodpovědnost. Na škole v přírodě byl jednou taky a ok. Kdyžtak se ptej :)