Nemůžu si pomoct a musím založit samostatný téma, je to ve mně jako v koze.

Padlo tu "že sice osobní a finanční investice do vzdělání je důležitá, nejvíc ale dělá sociální prostředí a vztahy. " Ano, ale pokud mas finance, muzes dite dostat do jineho socialniho prostredi."

A já se ptám - CHCEME opravdu změnit sociální prostředí, ve kterém žijí naše děti, oproti tomu našemu?

Protože já jsem s tím svým dost spokojená - můžeme si dovolit ten luxus, že se obklopujem lidma, na kterých nám záleží a kterým záleží na nás, a to považuju za zdaleka nejlepší investici do sociálního prostředí a v žádným případě bych z toho "neutíkala". Určitě bych nechtěla utíkat z prostředí našich fajn kamarádů, mezi kterými jsou třeba řemeslníci, ajťáci, úředníci, mezi doktory a šéfy koncernů jen kvůli tomu, že bych si myslela, že je to "lepší společnost".

Možná mám divný asociace, ale okamžitě se mi vybavil takovej ten "jánabráchismus" - já budu hrát s Karlem golf, on je to sice pablb a není mi nijak sympatickej, ale je to velký zvíře a třeba mi pak dohodí nějaký kšefty. Což bych nedokázala a ani by se mi v tom nežilo dobře (trochu jak o tom píše Cimbur).

Nebo se úplně pletu a celý je to ještě o něčem jiným?