Tak já už to "jablíčko v batůžku" nebudu komentovat, protože to je ekvivalent zdejšího "pobytu na Šumavě", který, a to vsadím boty, si leckdo (a zejména puberťák) užije VÍC než tu dovolenou v Americe, zejména pokud by Amerika byla s rodičema a Šumava s kamarádama.

Uznávám, že určitou roli tam hraje to, jestli jsou "Amerika" nebo "řízek v restauraci" absolutně nedosažitelný (a tudíž možná trochu zidealizovaný), ono podložený vědomí "klidně bych moh, kdybych chtěl" dělá divy.

Ale s tou notářkou a prodavačkou a inspirativností to určitě nevidím tak jednoznačně. Co když ta prodavačka má na svý dítě mnohem víc času než ta zaneprázdněná notářka (viz třeba to, co popisuje TaJ)? Když jsme se tu už teda shodli, že nejvíc, co lze dítěti dát, je sám sebe?