Kulicko, ja jsem vyrostla jen s maminkou. Nemela penize, pracovala v tovarne, ale taky umela plno veci. Paraly jsme porad dokola ruzny svetry a prepletaly a hackovaly. Presivaly saty porad dokola. Doma jsem mela barvicky a papiry, malovala jsem. Vodila mne do knihovny a ctly jsme. Na zadny krouzky jsem nikdy nechodila, do lidusky az kdyz jsem byla dospela a mohla si zaplatit. Chodila jsem zpivat do kostela (=moje holky potom taky, dokud je to bavilo, 2 z nich chodi zpivat do sboru do dneska)
No, totez jsem delala ja s detmi - stavěli jsme taky, dům, nebyl čas, málo peněz. Ale ja bych zesilela, kdybych neco nedelala. Deti si vodily kamarady a delali jsme to spolecne - tak jsem se zeptala ve skole, jestli muzeme ve tride/telocvicne tanecky - reditel nadsenej, tak mne tam nechal zadarmo s detmi cvicit a tancovat a poradat maskarni a podobne, na jine skole jsme meli extra vytvarnou vychovu po vyucovani (=ideelne, penize na to nikde nebyly, ale ja usetrila za krouzky pro moje deti a nebylo to jako "my to delame podoma"). Na dalsi skole jsme opet vyrabeli loutkove divadlo s loutkami, psali pohadkova predstaveni a hrali pro materske skolky (=pochopitelne ne vsecko najednou, ale ruzne prostridany, jak to MOJE DETI bavilo. Kdyz jsme meli ten pocitac, zacala jsem s detmi psat casopisy, deti to prodavaly a za to jsme kupovali papir a za zbytek jsme sli do restaurace (a to jsem posleze pouzila jako projekt pro vyuku svedstiny a dostala za to pro skolu 2 ceny). Vsecko jsem to zacala kvuli svym detem a pribrala k tomu dalsi, a zadarmo, protoze skoro nikdo si nemohl dovolit platit naky krouzky. A vsecko jsem posleze vyuzila jako zkusenost k necemu placenymu v zamestnani.