S žalováním je to u nás tak, že pokud někdo ubližuje a nenechá toho ani na výzvu, je třeba se obrátit na dospělého.

Pokud je to věc, která je proti pravidlům, ale nikoho dalšího přímo neohrožuje (mami, von si neumyl ruce, mami, vona si cucá vlasy), tak nechodit žalovat.

Na žalování odpovídám "jsi snad strážcem bratra svého?", což, jak mi hlásila třídní učitelka se značným pobavením, děti velmi rády používají ve škole.

Děti jdou někdy konzultovat, jestli nějaké jednání někomu ubližuje. Když se dobereme toho, že jo, tak učiní oznámení. Když se dobereme toho, že přímo ne, pokývou hlavou a zas jdou