Kat, to dítko by bylo stejné, porucha by se rozvíjela tak jako tak. A dítko by se jako autista projevilo při nejbližší zátěži, je jen otázka, co by to bylo. Klidně jiná nemoc, bolest zubu, stěhování. Já to vidím sama na sobě, jak "zautističtím", když se mi cokoliv děje, co v té chvíli nejsem schopna vyjádřit. Nejsem schopna se třeba dívat tolik lidem do očí, daleko víc provádím rituály, třeba. Navzdory tomu, že jsem dospělá, nemám kapacitu si to hlídat, takhle se u mne projevuje rozmrzelost třeba z bolesti zad. Nedivím se, že pak fungují různé "diety", co zázračně léčí autismus - no neléčí, jen dítě neumělo říct, že ho po něčem bolelo břicho a po vysazení se zklidní. A ono by se mluvilo, ale různí šarlatáni jsou prostě líbivější a nabízejí rychlejší recept na vše.