Grainne,
a co "konstruktivní kritika", kdy tomu člověku nějak zasahuješ do jeho práv (třeba mu řehtáš koněm pod okny ve tři ráno)?
Případně konstatování, že něco děláš špatně, od trenéra jezdectví?
Tím chci říct, že zas neakceptovat vůbec nikdy vůbec žádnou kritiku asi taky není úplně to pravé ořechové, ale že je potřeba rozlišovat.
Aby někdo kritizoval můj styl života, to bych si ho taky vychutnala, protože mám vcelku jistotu, že dělám, co v danou chvíli nejlepšího můžu, ale ještě jsem neviděla takového smělce,