Já si tu přemýšlím nad svým dosavadním rodinným a partnerským životem, který mi doposud připadal, šťastný, spokojený, vyvážený, jednoduchý a nekomplikovaný. A to jsem typická hospodyňka, která věří na mužské a ženské role a úkoly. Nikdy jsem si v tomto směru nepřipadala nějak zneužívaně či uštvaně. Uvařím, uklidím, nic složitého a náročného v tom nevidím. Partner si dělá svoje mužské věci, občas spolu myjeme nádobí a u toho intelektuálně na výši pohovoříme. Oba máme své záliby, oba trávíme čas odděleně. Nevoláme si pro každou kravinu, jsme samostatné jednotky. Měla jsem tak jednoduchý život nebo jsem to jen jednoduše viděla ? Každý by si měl život zařídit, tak jak chce, aby byl. Nenadálých, složitých, náročných událostí není zase tak moc.
A kdybych vyhrála nebo vydělávala čtvrt mega (ovšem za 8 hodin denně), věřím, že bych svůj životní styl zase tak moc neměnila. Vařila a luxovala bych i nadále.