Tilíku já myslím že to ani není o "jiném nastavení soukromí". Ale spíš o nastavení za A. základních pravidel slušnosti a za B. vzájemném respektu

Za A. tím myslím to že se návštěva dopředu dopředu dohodne a ohlásí
Za B. když mně někdo z mých blízkých o něco požádá, tak to respektuji, i když mám třeba já sama za sebe některé věci jinak, jsme proboha dospělí lidi.

Jenže tví rodiče jsou silný kalibr psychických vyděračů, tak myslím že se musíš vymezit silněji a chápu že je to po takové době "zatlačování do kouta" těžké.
Jako nikoho neskolí srdeční slabost jen proto, že místo neděle ho jeho drahé dítě raději uvidí v sobotu.

Já bych třeba opravdu vyměnila ten zámek, lidem kteří mají problém respektovat mé soukromí, či soukromí jaksi všeobecně, bych klíče od svého domova nenechala. A může vám to pomoci v tom, že třeba se bodu držet zpátky a raději se na příjezdu dohodnou než aby riskovali že nebudete doma. Jen na okraj - to se vážně nikdy nestalo, mně přijde že ty "přepadovky" hlavně na větší vzdálenost jsou dost nepraktické jelikož co když dotyční prostě nebudou doma ?

Já jsem také z rodiny kde se dveře netrhnou, u mně doma jsou prakticky neustále nasáčkované nějaké děti mých sourozenců. Často stylem že si přijdou "na chvíli pohrát" v pátek a jsou tu do neděle večer. Ale vždycky se mně jejich rodiče zeptají zda se mi to hodí, a kdy si je mají vyzvednout. A mám možnost říct že tentokrát se to třeba nehodí, nebo do kdy.
To samé mám já s mými rodiči, kdy vím že mé děti jsou tam vítané vždy. Přesto považuji za slušnost se vždy nejprve zeptat.

Navštěvujeme se v rodině často, prakticky kdykoliv, ale přesto si to "kdykoliv" předem trochu dohodneme. Než někam vyrazím, telefonicky dotážu zda jsou doma, jestli se můžu stavit. A dotyčný má možnost říct že se to zrovna teď nehodí, a domluvíme se na jindy. TOHLE považuju za normální slušné chování, bez ohledu na to jakou míru nastavení soukromí kdo má.