jj, část mého já si říká - zůstaň doma alespoň toho 1/4 roku, než dcera zvládne maturu... Odpadne stres z práce, budeš chodit na dlouhé procházky se psem, odpočívat... ale znám se, na podzim jsem byla doma 2 měsíce a po čase jsem začala mít přesně ty existenční obavy, o kterých se zmiňujete - byť šéf měl a prozatím má pochopení a nikdo mi ani náznakem nedal najevo, že bych se měla vrátit, jinak přijdu o místo.
Na druhou stranu - zapikoluju se doma, nic mě nebude extra nutit ráno vstát... budu mít pocit, že když jsem doma, měla bych se dát do věcí, které stojí - vyřadit oblečení třeba (a nemám na to pořád sílu)... je to začarovaný kruh...