Kat, že je náprava mnohem těžší, případně až nemožná. Já jsem například měla dostat AD v patnácti, nejpozději dvaceti letech. Byla jsem geroj, co tři roky depresivní epizoda jak prace a k tomu mi to pěkně chronizovalo do dythymie... a vydržela jsem do 35 let. Bohužel, teď mám AD na furt, resp. uvidíme po menopauze. Čím dřív se v tomto směru začne, tím lépe, jsou na to výzkumy. Ovšem velice nedoporučuju jen brát léky a vybodnout se na terapii.