Jitys,,

když ono to právě vůbec není samozřejmé, ale to člověk pozná teprve když to z nějakého důvodu udělat nejde.

Je to jako v tom vtipu s tou mladou maminkou, kterou manžel tak dlouho otravuje dotazama "tak co jsi tu prosím tě dneska celej den dělala?", že jednou přijde domů (ten manžel) a najde barák převrácenej vzhůru nohama, všechno rozházený, politý, na zemi rozbitej květináč, hladovej pes vyje, hladový umazaný děti řvou, a manželka s úsměvem praví "miláčku, víš, jak se mě ptáš, co jsem tu celej den dělala? tak dneska jsem to NEDĚLALA".