libi, já tě mám moc ráda. Sice jen virtuálně, ale zato roky...

Na smutky a trápení ale neexistuje obecný recept, nejde dokonce ani o vnitřní sílu, prostě každého to rozloží jinak a každému pomáhá něco jiného. To, že máš vlastní zkušenost nějakou přeci neznamená, že u jiné osoby bude obdobná. Takže myšleno dobře, ale vyjádřeno asi neobratně.

Děvčata - obě - nebo všechna, která procházela nebo procházejí podobnou ztrátou - vždyť je to na té stupnici toho špatného, co se nám může stát, jedna z nejhorších věcí... tak se opatrujte, držte a nějak to přežijte.