Termixi, mám podobné zkušenosti jako ty. Asi ne tak násilné ale orální sex mě kdosi naučil ve 4 letech. Ne otec, ale blízký vlastní příbuzný. Navíc mi nakukal, že když to povím tak mě odvezou od maminky. Nebyla jsem bita, rodiče se chovali normálně jen na mě neměli čas. Mamince jsem to několikrát říkala ale nic, mlc, to nesmíš říkat.
Ukončila jsem to v 18 odchodem z domova. Dosud mám pocit viny z toho já, on ne. Několikrát ročně mě chce kontaktovat, párkrát se letmo vídáme, matku nemám ale kvůli tátovi. A víš co mu na to prý řekl psychiatr? Řekl mu to, odpověď byla že se nemá trápit, že se to stává! Že jen nesmí pokračovat. To jsem poprvé mimo těhotenství zvracela.
Mě ale zrazuje i moje tělo, zdava se mi o tom a v tom snu to nebývá nepříjemné. O to hůř mi pak je. Asi Teda nejsem oběť, ale dobře mi z toho není.
Z ostatními hodně blízkými příbuznými hrajeme hru. Jen všichni ví že si nepřeji kontakt jeho a mých děti a dodržují (po jedné akční scéně kdy je u něj chtěli nechat spát a já si z ciziny pro ně prostě přijela jak mi to v SMS napsala dcera).
Tak ti držím palce, já o tom mluvit s terapeutem nechci, neumím možná nemůžu.