Taková učitelka by mi vadila asi jako chirurg, který mě má operovat a nemůže vidět krev.

A obzvláště v Praze, kde je nejblíž do všech muzeí, k památkám, na letiště a podobně.
Doba, kdy se sedělo v lavicích je snad už pryč ne?

Lidsky tu paní úplně chápu, roky jsem se věnovala mládeži, ale z pozice zaměstnance nebo zaměstnavatele to prostě problém je. Lidé, kteří nezvládají svoji pracovní náplň bývají ve funkční firmě odejiti, ale co se týče našeho školství, musíme být holt rádi, za to, co máme.