A to já to považuji za obět.
Pocházím z rodiny, která pohřeb bere jako nutné zlo, pokud to není úplně blízký člověk nechodíme. Truchlíme o samotě, další lidi nám truchlení pouze narušují.

Já jsem za svůj život byla pouze na jednom pohřbu a to právě z důvodu "musíš, to je jedno, že jsi dotyčného téměř neznala, budeš dělat oporu, vždyť by se s námi nikdo nebavil, co by řekli lidi" a vím, že už nikdy mě nikdo na takovou akci nedostane, ať si lidi říkaj co chtěj, prostě ne.