Presne tak, neznama.

Muj prvni zdejsi pohreb byl pohreb nejlepsi kamaradky jedne z mych dcer, kratce po mature. Spachala sebevrazduy. Dcera byla jako au pair a nemohla prijet.

Matka zrejme byla zdrogovana, protoze sedela uplne ztrnula. Jedina v kostele jsem brecela ja. Lidi se otaceli. (a neni to zdejsi zvyk, ze by se nesmelo brecet…) Na pohosteni po obradu jsem nesla. Z kostela lidi odchazeli a ruzne diskutovali a smali se, a to jsem proste nedala.