Ano, to si umím představit. Ono tedy nejde o klasickou mentální anorexii, ale o úzkostnou poruchu, kterou vyvolalo onemocnění spolužačky a fobii z jídla, kdy i příjem malého množství vyvolává křeče u pupíku? To znám, jako dítě a dospívající jsem se taky několikrát zacyklila v podobné neuróze (výsledkem byla ale úporná nespavost apod.), tehdy před desítkami let pro mne ale žádná pomoc nebyla, rodiče vše léčili akorát rákoskou Rozhodně ti ale můžu říct, že neurotické a úzkostné poruchy se léčí lépe, než pravá MA, fakt. Mizerné jsou dlouhé čekací doby... nenašel by se dřív dobrý psychoterapeut, příp. i pro vás pro obě?