| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Přidat odpověď

Libíku, omlouvám se, že to asi znělo jako odsuzování někoho. Ale ne – však to ani moc nevadí, dá se žít i bez toho.
A proč vlastně znát dějiny?!
Osobně myslím, že je to docela zapeklitá otázka. Ještě celkem donedávna byla historie v našich a podobných končinách koníčkem. Trochu zjednodušeně koníčkem lidí, co měli dost volnýho času a nebavily je furt hony na lišku, chlastání, zvelebování panství nebo rozšiřování rodinnýho podniku. A jako ke koníčku se k tomu taky většinou přistupovalo – kutilsky. S kritickým přístupem k údajům se babral málokdo, co napsal kdo dřív, bralo se jako hotovej fakt, beletristicky se to přibarvilo, kde údaje chyběly, přimyslely se podle asociace s nějakejma podobnejma dějinama.
Empirická, kritická historická věda v tom smyslu, jak ji známe, začíná v Evropě v 19. století. Trefilo se to do období, kdy v Evropě byla kolektivní poptávka po hledání „kořenů“, hledání „opravdovosti“, doba nacionalismů. Pro většinu z toho zůstalo to, že si tím mimoděk potvrzujou příslušnost ke skupině (Čech je ten, kdo mluví česky a zná poslední Přemyslovce), můžou sledovat moderní historický filmy a seriály a díky znalosti detailů si je můžou líp vychutnat (ještě před půl stoletím se filmaři s reáliema většinou moc nebabrali, dneska je naopak snaha dotahovat do těch detailů). A taky historický romány. Zábava je to víceméně i pro historiky. Jakou důležitost má vědecký zkoumání historie pro stát, pro společnost? Víceméně takovou, jakou mu připíšeme. A protože jsme se ve škole učili dějepis a učili jsme se, že je důležitý znát dějiny, připisujeme tomu relativně velkej význam. Některý ekonomové, sociologové a nejnověji taky biologové tam hledaj poučení pro vysvětlení aktuálních jevů.
Ale poučení z historie jako takový?
Často se cituje: „Ti, kdo si nepamatují minulost, jsou odsouzeni k tomu ji opakovat“ – krásnej výrok George Santayany, filozofa, kterej to hluboce promejšlel a sám na vlastní kůži zažil různý dějinný zvraty. V pozadí stojí obrovskej balík studia, než k tomu dospěl.
Může to bejt úctyhodnej výsledek, ale nakonec je to pořád prostě něčí výrok, není to žádnej přírodní zákon. Je známej, díky internetu ještě známější, ale většinou jsem ho v praxi zažil používat hodně povrchně, s průvodním výkladem typu, že historie nás učí nevěřit Němcům (Rusům, Američanům atd.). Zkrátka používá se proti smyslu původního výroku, k promítání politický současnosti do minulosti, která se hezky tvárně vymodeluje podle aktuální poptávky. Však minulost je nehmotná, nenafackuje nám, můžeme si s ní dělat, co chceme.
Historie je hlavně zábava, a její povrchní znalost nebo neznalost kontextu ničemu neubližuje, pokud se nezačne používat jako politická zbraň proti někomu.

Předchozí 

Tip: Chcete uveřejnit zajímavou informaci také na hlavní straně Rodina.cz?
Autor příspěvku: Registrovaný
Do této diskuze mohou přispívat pouze registrovaní uživatelé.
Název:

Text:

Pokud nejste robot, odpovězte na otázku: 3+2= 
:-) ~:-D ~;) ~;(( ~:( ~k~ ~j~ ~f~ ~g~ ~Rv ~R^ ~s~ :-© ~l~ ~m~ ~n~ ~o~ ~p~ ~q~ ~2~ ~t~ ~v~ ~w~ ~x~ ~y~ ~z~ ~a~ ~b~ ~c~ ~d~ ~e~ ~h~ ~3~ ~4~ ~5~ ~6~ ~7~ ~8~ 
Pravidla diskuzí:
Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz), které jsou urážlivé, vulgární, rasistické nebo v rozporu se zájmy serveru Rodina.cz. Redakce si vyhrazuje právo takové příspěvky odstraňovat.

Přečtěte si pečlivě úplná pravidla diskuzí.

Zajímavé akce

Vložte akci

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.