No však já to neodsuzuju, každý ať to dělá, jak chce. Ale u nás se jí v čistém oděvu, bez pokrývky hlavy (náboženské výjimky se připouštějí) a vidličkou a nožem. Lžící jen polívka a kaše. Na tom trvám.

Kdysi mě zasáhla věta nějakého českého šlechtice: urozeného člověka nepoznám podle vzhledu, ale u stolu vždycky. Chtěla bych, aby děti uměly stolovat podle etikety, zatím chtějí být právníkem a prezidentkou, tak se jim to bude v životě hodit. Nutno říct, že se to stále moc nedaří, ale to se poddá.