Dooly, málokdo má tolik peněz, aby po něčem hmotném netoužil nebo se na to alespoň netěšil, z druhé strany se mi zdá nežádoucí, aby peníze byla ta základní hodnota a věnovala se jim (touze po nich) nějaká mimořádná energie.

Moje dítě má peněz celkem dost(kapesné od příbuzných), bavíme se o nákladech na provoz domácnosti, chtěla by nějaké věci, ví kolik co stojí.

Ale pak jde a koupí potřebné věci, které normálně platím já (drogerka, věci související se školou ap.) a nedělá z toho problém "moje, tvoje"