Ježibabo, pokud toho má tolik, jak píšeš, věnovala bych se hlavně těm nápravám a školní opravy ji prostě nadiktovala, už bych jí nezatěžovala. Dělala jsem to tak s dcerou, to co jí někam mohlo posunout, jsme udělaly, pokud se jednalo o to, aby našla chyby v diktátu a opravila si je, tak jsem jí je prostě ukázala. Nebo když jsem viděla, že čas běží a už je unavená a pozorností mimo, klidně jsem jí jeden den nadiktovala výsledky povinných sloupečků a druhý den naopak počítala a já jí přečetla četbu /měli každý den úkol ze čtení a počítání plus pak další z prvouky třeba a to fakt nedala/. Jak stárla a do toho cvičila ty nápravy, zvládala toho víc a víc, teď je už téměř v pohodě. A hlavně má tedy školu, kde úkoly ze dne na den nedávají, mají 1-2 úkoly týdně a mají na ně pět dnů, vše zvládají ve škole.