Přijela jsem ze školy, mám zapsaný skvělý předmět Základní paměťové techniky. A jedna z prvních vět naší skvělé vyučující byla, že neexistuje vnitřní motivace k učení. I dospělý člověk potřebuje vnější motivaci (výhled lepší práce, vyšší plat...). U dětí to platí dvojnásob. Ty navíc nemají naše zkušenosti a vyšší plat za 15 let jim fakt žíly netrhá. Jak motivovat jsme zatím nebrali, ale já na dceru používám metodu jugoslávského pedagoga a kouče Cukrabiče. Jinak řečeno cukr a bič. A dceru musím neustále kontrolovat, doučovat, zkoušet... a čeká mě to ještě řadu let, protože má poruchu pozornosti a údajně je u těchto děcek nutné učení furt. O prázdninách, ve svátky, když je zrovna klidnější období školního roku, když jsou písemky. Je to únavné, navíc taky záchvaty puberty, takže paráda. Cítím s tebou, je nás víc. A mě čeká ještě nejmladší, se kterou to zatím necloumá.