Máme doma neskutečné množství her. Sedím právě před skříni, ve které je máme schované.
Co se týče Dračího doupěte, to nemáme a já to nikdy nehrála, ale 14letý syn má tři kamarády, se kterými se u nás vídají a hrají to. Jak sám říká, bylo by výhodné to napoprvé hrát s někým, kdo to už hrál, protože je tam důležitá role game mastera. Jinak syn říká, že je vlastně jedno, kterou hru si pořídíte.

Ale z těch ostatních doporučím ty, co ráda hraju já. Mám je všechny odzkoušené, známe je a hrajeme celá rodina. Dávám je v pořadí, jak je mám nad sebou, ne podle mojí oblíbenosti. Jsme hráčská rodina, děti mají 12 a 14 a už několik let se účastníme Čtyřpoháru v Deskohraní.

Santa Maria, relativně hodně úkolů, strategie se dá dělat na více frontách, ne moc dlouhá, max. do 2 hodin

Carpe Diem, jednoduchá, taková rychlovka za hodinu, hrajeme, když nemáme moc čas a jsme unavení na větší strategie

Teotihuacan, vynikající hra, těžká na přípravu, chce to nervy se to naučit, ale jakmile to člověk umí, tak baví a baví. Dlouhá, strategická, nám zabere okolo 2 až spíše 3 hodin.

Isle of Skye, tu snad i věnuju někomu zdarma. Pro nás už primitivní, trochu na způsob Carcassone, i když ne stejná