Tetování se stalo stádní záležitostí a tak ho vnímám. Proto se mi nelíbí. Jsem šťastná, že žádné nemám a tudíž jsem výjimečná. Ale když ho někdo má, ať si ho má. Je to jeho kůže, jeho stádnost a jeho doživotí. Na tetování se klidně podívám, některé může být i hezké či zajímavé. Nerada se dívám jen na tetování od ramen výš - na krku či nedejbože obličeji mě totálně odpuzuje. Moc se mi nelíbí ani tetovací slitiny, rukávy apod., pak už se v tom maglajzu vůbec nevyznám. Nelíbí se mi ani smrtkové a další morbidní motivy, i když jinak mám morbidity a úchylárny poměrně v oblibě. Na člověku a navěky ale ne, vnímám to divně negativně až černomagicky. Děti ať se mi zhyzdí čím chtějí, jejich tělo jsem jim dala už dávno, svobodu taky.
Nedávno jsem řekla před jednou malou holčičkou, že tetování má dneska každý blbec. Ona na to: "takže moje maminka je blbec ? "