Ano, moje mamka dělala hrozné hysteráky kvůli všemu (hlavně kvůli škole). Já jsem v tomhle kliďas. Když se jim něco nepovede, tak si sedneme a mrkneme se na to. Hysterie známku nezlepší a nic nenaučí. A nebo hledáme jiná řešení.
Taky jsem dětem v kuse 18 let každý večer četla (děti jsou od sebe 9 let, takže když jsem přestala číst synovi, začla jsem číst dceři). Tohle s námi taky mamka nedělala, téměř nikdy si s náma večer nešla lehnout nebo pomazlit.
Na druhou stranu ale se o nás starala, ráda nám šila a pletla, často to byly opravdu šik věci (na tu dobu). Šila i riflové sukně a zimní bundy.
![~R^](/g/s/10.gif)
A na to mám hezkou vzpomínku, jak sedíme s mamkou celé hodiny u stolu, já koukám, jak plete a pomáhám jí počítat řádky.
![~s~](/g/s/11.gif)
Osobně musím říct, že mi nějak stačila její přítomnost doma, to jsem měla vždycky pocit tepla rodinného krbu. Celý můj první stupeň pracovala kvůli nám na zkrácený úvazek i tenkrát za totáče si to vymohla to právo jako rodič dítěte do 10 let.