Ono s těma exekucema je často trochu jinak, spouta exekucí vymáhanejch na základě tzv. rozhodčí doložky (o který nakonec soudy rozhodly, že je nezákonná) dlužný částky navýšily mnohonásobně. Spousta lidí si spočítala, že můžou splácet vypůjčenou částku s úrokama, ale ne už nejrůznější penále a pokuty. Jo, neprostudovali si pořádně smlouvu, ale smlouvy byly často dělaný schválně tak, aby tomu lidi správně neporozuměli a ti, co takový půjčky nabízeli, dělávali všechno proto, aby to ještě zamlžili, dokonce taky vysloveně lhali a zdá se, že ne nijak vzácně. Tady to vidím jednoznačně jako selhání státu, stát měl buď nastavit pravidla tak, aby se tohle nekonalo, protože běžnej člověk není povinnej bejt špičkovej finanční machr, má právo spoléhat, že je nastavenej určitej právní rámec, podobně jako spoléhá na smysluplnost dopravních předpisů. Anebo - nebo raději spolu s tím - měl stát chránit jen věřitelský závazky určitýho druhu, osobně stojím za tím, že pokud věřitel napůjčuje peníze někomu, kdo není schopnej splácet, je to jeho chyba, na něm je, aby si finanční situaci dlužníka předem prověřil.