Jeden z mých italských šéfů se taky od 18 let staral o malého bráchu, když jim při nehodě zemřeli rodiče. Ten starší neměl nikdy rodinu, navazoval jen povrchní vztahy. Myslím, že měl strach, že by se něco podobného mohlo stát jeho dětem. V podstatě mu skončilo mládí. Mladší brácha byl super, normálně se oženil a má děti. Mají spolu hodně blízký vztah.
Myslím, že v "našem" případě by bylo nejlepší, pokud by si s paní "sedli", kdyby u nich zůstala déle než ten rok do dospělosti nejstaršího. Aby v klidu dodělal školu a mohl se rozkoukat v dospěláckém světě.