Bohužel, v některých rodinách je to šílený. U nás teda naštěstí vůbec, ale o generaci dříve bohužel pohlaví i pořadí narození dost ovlivňovalo, kdo co může jít studovat. Mámě VŠ rodiče nechtěli dovolit a už vůbec na medicínu, tak šla na techniku, kterou teda nedodělala, bo ji nebavila. Já už nic takového nepocítila, ani teda na tom gymplu od učitelů.
U manžela z rodiny jeden bratranec měl blbý kecy, jak to, že mi manžel půjčuje auto. Tak ho dost setřel, že auto je stejně moje jako jeho a že řídím stejně dobře a i kdyby ne, tak to není důvod mi mluvit do řízení.