Libiku, jsem přesvědčená, že mírná povaha je ve školním kolektivu nevýhoda (ne že je to postižení), protože může častěji vést k pro dítě nepříjemným situacím, pokud se sejde nevhodný třídní kolektiv atp.
Takže nikdo nevyhledává pro své dítě společnost trapičů, ale když se ve třídě takoví trapiči objeví, tak může být tiché a nesmělé/nejisté/nesebevědomé/snadno vydrážitelné/... dítě docela v průseru.
A většina matek z dítěte nedělá chudáka, ale snaží se mu normálně pomoci jakýmkoli způsobem, který ji napadne a vypadá, že by pomohl. Ať jsou to rady k chování dítka, práce na jeho sebevědomí, sport, vlastnoruční zmlácení agresora (ne, neschvaluju to, aby to zas někdo blbě nepochopil), zapojení sourozenců,....
Možností je mnoho, ale funguje jen něco a jen když máš trochu štěstí.