Takový dítě ambiciózních rodičů jsem třeba já. Kroužků spoustu (a kdyby byl den a týden delší, měla bych jich mnohem víc, chtěla jsem ještě chodit na šerm, keramiku, horolezení a sborový zpěv , ale rodiče mi dali stopku)

Jestli moje zaměstnání někdo považuje za průměrný je mi šumák, důležitá je pro mě svoboda, kreativita v práci a možnost do věcí kecat.

Děsivých zážitků mám z dětství určitě dost, ale díky nim se nebojím ani náročných věcí v práci. Dovedu se s tím vypořádat a nehroutit se.

Kroužky mě naučily i tak trochu manažerským dovednostem - jak zorganizovat čas, čemu dát kdy přednost, jak obhájit vlastní rozhodnutí - tehdy před dospělými to bylo občas dost těžké. Každý učitel měl pocit, že "jeho" věc je ta nejdůležitější pod sluncem.