Bylo mi 16, byla jsem ve třeťáku na gymplu. Byla jsem na Albertově, došla s kamarádkou na Vyšehrad a potom jsem jela metrem domů. My jsme se spolužáky chodili v 89 na všechny demonstrace a hrozně jsme se tím bavili, ale nebyli jsme přesvědčení demonstranti, pro nás to byla spíše forma pubertálního protestu. Největší zábavu jsme měli, když jsme se pod petici Několik vět (myslím, že to bylo na jaře či v létě 89) podepsali jako naši neoblíbení učitelé na gymplu, myslím, že do dneška netuší, že jsou signatáři nějaké protikomunistické petice. Ještě jsem se zúčastnila jedné malé demonstrace 18. listopadu, to nás policie vytlačila z Národní na Újezd, a to jsem měla docela strach, schovali jsme se v Cafe Savoy. Pak už jsem na žádné demonstraci nebyla, ztratilo to pro mě ten náboj zakázaného.